Home page > Aktuality > Projekt POKOS se po roce vrátil mezi děti

Projekt POKOS se po roce vrátil mezi děti

Po roční odmlce se ve středu 11. srpna vrátila armáda mezi děti. Radost vojáci rozdávali na táboře Švermováček na Hořovicku, jehož hlavním mottem byla letos právě armáda a vše s ní spojené.

Základy sebeobrany, kurz první pomoci, spojení rádiovou stanicí RF-13. To vše a mnohem víc si mohli vyzkoušet malí i velcí táborníci z Mrtníku na Hořovicku. Ke Švermováčku se totiž vypravili zástupci odboru komunikace Ministerstva obrany a nejbližší vojenské posádky, 13. dělostřeleckého pluku z Jinců. Projekt POKOS, Příprava občanů k obraně státu, se tak po dlouhé pauze způsobené covidovou pandemií vrátil mezi děti.

Zábavné ošetřování

Vojáci si pro osmdesátku táborníků připravili šest stanovišť s nejrůznější armádní tematikou. Program zahájil nástup, rozdělení do soutěžních družstev a hned poté si děti vyslechly základní informace o struktuře a úkolech Armády České republiky nebo o působení v zahraničních misích. „Dozvěděly se i to, jak v případě nouze správně poskytnout první pomoc a vyzkoušely si práci vojenského zdravotníka," uvedla koordinátorka projektu Daniela Hölzelová. 

Zaujala technika boje zblízka

Snad největší zájem byl o stanoviště boje zblízka. „Vojáci se dětem trpělivě věnovali, s každým, kdo měl chuť, trénovali vyškolení instruktoři správné údery a výpady, děti si tak mohly nacvičit, jak se ubránit případnému útočníkovi,“ shrnula své dojmy vedoucí tábora Lucie Samuelová, podle které děti zaujala samozřejmě i vojenská technika včetně armádní sanitky, a dobře se prý bavily i u spojařů.

Za soutěž POKOS dárky

Každé z družstev se zastavilo také na stanovišti vědomostní soutěže POKOS o historii a úkolech současné armády. Děti podle věku vyplňovaly buď pracovní listy nebo doplňovačky s tajenkou. Za to si každý účastník odnesl batůžek POKOS s odměnami. „Děti byly z programu nadšené, mají toho plnou hlavu. Dárky je moc potěšily, nejen děvčata už se snaží chodit podle kompasu a kluci mě zas školí, jak se ošetřují různá zranění,“ zhodnotila na závěr s úsměvem vedoucí tábora.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor: Veronika Vorlová a Eva Zítková

Nahoru